Půda by měla mít vyváženou kyselost(ph), kterou lze kontrolovat testovacími papírky

• neutrální půda (ph 6,6-7,1)
• slabě kyselá (ph 5,6-6,5)

Kyselost lze upravit vápníkem(Ca), pouze pro rajčata vápnit k předplodině

Rozdělení zeleniny dle TRATĚ

První tratí se míní pozemek v prvním roce po podzimním zaorání chlévské mrvy, druhou tratí v druhém roce a třetí tratí v posledním, třetím roce po organickém hnojení.
Platí, že čím dřívější trať, tím větší je obsah dusíku, organických živin a nerozložených organických látek v půdě, ale také vyšší obsah mikroorganismů.

• Zelenina I.tratě: hnojená zelenina na podzim organickými hnojivy nebo vyzrálým kompostem v dávce 40kg/10m2, druhy zeleniny, které jsou náročné na obsah živin v půdě
• plodová (rajčata, paprika, okurky, tykve, melouny, cukety)
• košťálová (zelí, kapusta, květák)
• všechny košťálové
• rané brambory
• pór, celer
• jahodník
• Zelenina II.tratě: pěstovaná po druzích, ke kterým bylo hnojeno organickým hnojivem v předchozím roce. Sem patří rostliny, které sice také potřebují dostatečný obsah živin, ale nesnáší přímé organické hnojení (s výjimkou kompostu)
• kořenová (mrkev, petržel, černý kořen, červená řepa, ředkev, ředkvička)
• listová (salát a špenát)
• kedluben
• cibulová (česnek, cibule, pórek)
• (jahodník)
• Zelenina ve III.trati: jde pouze o luskoviny, protože tato čeleď je jako jediná schopna opatřovat si pomocí hlízkových bakterií dusíkatou výživu ze vzduchu, a obejde se proto s menší zásobou dusíku v půdě.
• luskovou (fazol, hrách, bob)
• případně cibuli, česnek, červenou řepu nebo mrkev

Je nanejvýš vhodné vést si evidenci střídání jednotlivých plodin vy výsadbovém plánku vaší zahrádky.

Hnojení

• Podzim: při zpracování půdy (rytí) => fosfor(P),draslík(K)
• Jaro: při přípravě půdy 2-3 týdny před výsevem/výsadbou => dusík(N)
• Dusíkaté vápno 2-3 týdny před výsevem/výsadbou => snižuje zaplevelení, výskyt chorob a plžů

Pozor na DUSIČNANY

Pro snížení vyššího obsahu dusičnanů je třeba dodržovat několik zásad:

• druhy s krátkou vegetací nepřihnojujeme dusíkem (ředkvička, ředkev, salát, špenát => II.trať)
• sklízíme v době optimální zralosti a ke konci dne, kdy je obsah dusičnanů menší
• nepěstovat zeleninu v zahuštěném sponu a ve stínu. Méně světla => vyšší obsah dusičnanů
• před konzumací odstranit části zeleniny s největším obsahem dusičnanů:
• hlávkový salát: vnější listy a silné žebra
• špenát: řapíky
• hlávkové zelí: košťál a v listech žebra
• mrkev: odstranit střední část

Nejvíce hromadí dusičnany druhy:

• salát, řepa salátová, špenát

Nejméně:

• plodová zelenina

VODA

Nejnáročnější druhy zeleniny na množství:

• košťáloviny
• salátová zelenina
• paprika, rajčata, meloun vodní, celer, ředkvička

Příčiny nedostatku vody

• zpomalení růstu, vývoje, nizký výnos a zhoršení kvality
• Ředkvička: ostrá a štiplavá chuť
• Fenikl hliznatý: málo šťavnatý
• Celer řapíkatý: málo šťavnatý
• Kedlubny: dřevnaté
• Okurky: hořké

Ochrana

• mulčovat záhon, zakrytí černou textílií nebo fólií k mulčování
• posekaná tráva nebo sláma v meziřádku do výšky 5cm
• používat zejména dešťovou vodu v množství 10 litů/m2
• možno zalévat do brázd v meziřadí (rajčata,papriky)
• u plodové zeleniny lze využít kapkové závlahy