03 - Březen

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v březnu

  • Je to klimaticky první jarní měsíc. Dlouhodobě průměrné teploty jsou 4 °C v nadmořské výšce 200 m, s výškou teplota klesá o 0,63 °C na každých 100 m, takže v 600 m. n. m. je jen 1,5 °C. Výkyvy teplot jsou častější nejen mezi dnem a nocí, ale i den ze dne.
  • Půda se konečně otepluje, ale jen na povrchu, kde je na počátku měsíce 1,6 °C, ale v hloubce je stále chladná ve 20 cm je jen 0,6 °C, v 60 cm opět 1,6 °C a v 1 metru 2,5 °C. Do konce měsíce se však teplota půdy podstatně zvýší tak, že na povrchu je 6,8 °C a v uvedených hloubkách je 4,8 °C. 4,4 °C a 3,9 °C. Na povrchu jsou již podmínky pro první výsevy odolnějších druhů a odrůd.
  • Březnové srážky jsou převážně dešťové, ale nijak vysoké: v nížině 35 mm, pak 40, 43, 46 a v nadmořské výšce 600 m 52 mm, dále 60 a 72 mm. Na písčitých půdách se musí i zalévat.
  • Délka dne je téměř 11 hodin, pak projde rovnodennost a koncem měsíce je už 12, 45 hodin. Podle dohody evropských států se přechází na letní čas v poslední březnové neděli.

Příprava na sezónu

  • Především si obstaráme chybějící základní chemické a biologické přípravky k ochraně rostlin, feromonový lapák k monitorování náletu obaleče jablečného (např. Deltastop CP) a bílé i žluté lepové desky ke sledování náletu pilatek, vrtule třešňové a mšic.
  • Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí. Pokud nejsou listy poškozeny minujícími škůdci, zapravíme je do půdy, případně zkompostujeme.
  • Je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.

Ovocná zahrada

  • Jakmile to zem dovolí (oschne a nelepí se), začíná se na zahrádce s výsadbou těch ovocných stromků a keřů, které nebylo možné zasadit na podzim - začínáme rybízem a angreštem, neboť nejdříve raší. Při přípravě a sázení je třeba pamatovat na případné mrazy, které škodí obnaženým kořenům. Mísy u ovocných stromů pohnojíme dobrým kompostem a obílíme kmeny stromů tam, kde jsme tak neučinili dříve. Také dokončíme odstranění mechů a lišejníků zvláště v místě rozvětvování, kde může vlivem vyšší vlhkosti docházet k zahnívání kůry.
  • Obnovujeme lepové pásy na kmenech ovocných stromů. Na kmeny jabloní připevňujeme lapací pásy z vlnité lepenky k pozdějšímu nalákání housenek obaleče jablečného.
  • Nejpozději během předjarního řezu musí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstraněny letorosty, případně konce letorostů, u jabloní napadených padlím. Samotný předjarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to také tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
  • U jádrovin se dokončuje průklest podle zásady opatrného zakracování každého letorostu, zvláště u mladých rostlin: Zbytečné zakracování vede k trvalému bujení neplodných vlků.</>
  • Řezné rány je třeba ošetřit - u těch větších zahlazením ostrým nožem po okraji a zatřením latexovou barvou s přídavkem fungicidu (např. Dithane apod. v dávce cca 20 g na 1 kg barvy). K hojivému ošetření ran se používají přípravky typu Kambilan balsam. Řez provádíme obvykle koncem měsíce, kdy noční teploty již zpravidla neklesají pod -10 oC.
  • V březnu se též dokončuje přeroubování peckovin a v druhé polovině měsíce se začínají přeroubovávat jádroviny.
  • Ošetříme stromy s mrazovými trhlinami a deskami, případně kmeny poškozené hlodavci.
  • Po řezu révy je třeba provést vyvázání tažňů, prokypřit a přihnojit půdu u révových keřů. Odřezané réví je možné použít do kompostu.

Ochrana v ovocné zahradě

  • Optimálně těsně před rašením uskutečníme první předjarní postřik všech stromů a keřů měďnatými přípravky. Toto ošetření má mnohočetný příznivý vliv. U broskvoní je optimální termín v době, kdy se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a suché skvrnitosti listů broskvoně. Při vlhkém a chladném jaru je nutné pokračovat v intervalech 10 - 14 dnů až do začátku kvetení v ochraně broskvoní proti kadeřavosti. Použijeme už jen organické fungicidy, např. přípravky Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Syllit 65 WP nebo Thiram Granuflo.
  • U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti slivoně, dále též korovým nekrózám ačástečně omezit ivznik tzv. mrtvice u meruněk.
  • U jádrovin omezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a strupovitosti. Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7 °C. Použijeme k tomuto ošetření zásadně přípravky na bázi mědi např. Kuprikol 50, Champion 50 WP a nebo Kocide 2000.
  • Jestliže se v minulém roce v sadu objevila na hrušních zákeřná mera skvrnitá, je třeba zahájit ochranu proti ní již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a při ochraně použít přípravky maximálně šetřící predátory mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory). Největším problémem při ochraně proti merám na hrušních je rychlá selekce rezistentních populací tohoto škůdce k insekticidům.
  • Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předcházejícím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebí provést v sadu následující sled ochranných opatření:
    • Březen: nejméně dvakrát provedeme postřik okrajových částí stromů 1% kaolinem s přídavkem smáčedla.
    • Duben: ve fázi myšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik olejovým přípravkem v kombinaci s insekticidem (optimální řešení je pomocí 90 ml Ekolu + 2 ml Calypso 480 SC na 10 l vody anebo Stop přezimujícím škůdcům 100 ml + 2 ml Calypso 480 SC.
    • Těsně před květem: kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, ošetřujeme přípravkem Sanmite 20 WP. Na pozdější ošetření proti starším larvám mer je účinnější přípravek SpinTor a při kalamitním přemnoženi larev a dospělců je možné zkusit ještě účinnější Vertimec 1.8 EC. Avšak v poslední době se nyní prosazuje při výskytu mer v tomto pozdním období úplné vyloučení chemické ochrany a k likvidaci mer se využívá působení přirozených antagonistů, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli - pavouky, plošticemi, škvory, slunéčky, pestřenkami aj. (pokud nebyly zničeny neselektivními insekticidy)

Ochrana bobulovin

  • Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízové a především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silnějším napadení ostříháme větvičky pod nejníže postiženým pupenem. Při výskytu tohoto onemocnění navíc vždy provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik akaricidním přípravkem Nissorun 10 WP v 0,07% koncentraci.
  • Odstraníme konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu.
  • Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem Vertimec 1.8 EC proti roztočíku jahodníkovému a pomocí přípravku Ortiva proti antraknóze jahodníku.
  • Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (v době již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravek na bázi síry Kumulus WG, a k ošetření po odkvětu si ponecháme k opakovanému použití strobilurin Discus.

Ochrana v zeleninové zahradě

  • Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.
  • V zeleninové zahradě je vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu, dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m2) v rámci prevence proti nádorovitosti kořenů. Tato aplikace musí být provedena 3 týdny před plánovanou výsadbou.
  • Pro zeleninové záhony připravíme půdu mělkým zkypřením a uhrabáním po podzimním rytí a tam, kde půda na podzim nebyla zryta, učiníme tak co nejdříve, kdy to stav půdy dovolí, aby se půda před urovnáním stačila slehnout.
  • Při předpěstování sadby se často setkáváme s padáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae,Phytophthora ssp., Pythium spp., Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum aj.), které přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v dezinfekci pěstebních substrátů (např. propařením), v moření osiva a ve správné agrotechnice (rozvoji choroby napomáhá převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít především Merpan 80 WG k dezinfekci zeminy (30 g na 1 m2 nebo 800 g na 1 m3), dále Proplant nebo Previcur Energy.
  • Ze zelenin vyséváme na záhon nejdříve kořenové - mrkev, petržel, pastinák a černý kořen, s raným výsevem nezapomeneme příp. na mák. Oseté záhony se doporučuje utužit širokou lopatou, nebo lehkým válcem. Uspíšení zrání až 12 dnů u v březnu vysazeného salátu je možné docílit zakrytím záhonu netkanou textilií. Také s výsevem ledového salátu (křehké bublinaté listy s kadeřavými okraji se začíná v březnu. Výsev je obdobný, jako u běžného hlávkového salátu, výhodou je odolnost vybíhání do květu a větší snášenlivost vyšších teplot. Sadbu celeru si zahrádkáři připravují doma v teplé místnosti a teplém pařeništi. Vysévá se nejpozději v první polovině března do truhlíčků a po zakrytí ovlhčeným sklem semenáčky v teple do měsíce vzejdou. Při prvním pravém listu se přepichují do teplého pařeniště 5 x 5 cm a běžně se ošetřují.
  • V druhé polovině měsíce se sází jarní česnek, koncem měsíce se do volné půdy vysévá ředkvička, vodnice, špenát a kopr. Pro pěstování raných brambor je třeba sadbu předklíčit. Nenarašené hlízy se ukládají v jedné vrstvě do platonků a umísťují se v světlejší místnosti, kde je teplota 12 - 14 oC. Sadba by měla do doby výsadby (s ohledem na polohu a počasí) vytvořit klíčky 1 - 2 cm dlouhé.

Okrasná zahrada

    • Pokud není dosud trávník ošetřen vyhrabáním listí a mechu, tak to provedeme s následným rozhozením kompostu, který přidáme rovněž k okrasným dřevinám, vřesovištním rostlinám přisypeme rašelinu. Stále zelené listnáče a rododendrony je třeba zvláště po sušších zimách důkladně zavlažit tak, aby kořenový bal i s okolím bylo zjevně dobře provlhčené. Poslední zálivková dávka se využívá jako přihnojení - do vody se přidává plné hnojivo v množství 3 g na 1 litr.
    • Březen je hlavním obdobím řezu růži
    • Přesazují se trvalky a prostokořenné dřeviny (bez balů) - nejlépe těsně před rašením. Přesazují se fuchsie a pelargónie a k zesílení se přenášejí na světlejší místa. Ještě stále můžeme vysévat petúnie, vysévají se i letničky s delší vegetační dobou (hledíky, salvie, lobelky, nestařec).
    • Pro výzdobu balkonů se řízkují některé balkonovky - např. převislé hybridní petúnie (Surfinie).
    • Pokojové květiny se v tomto měsíci přihnojují roztokem plných hnojiv, okenní truhlíky se osazují maceškami již na začátku měsíce. Přezimované hlízy begonií pro osázení okenních truhlíků se koncem měsíce dávají do bedniček s 5 cm vysokou vrstvou vlhké rašeliny.
    • Ještě počátkem měsíce můžeme pokračovat pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení v řezu plaménků a popínavých dřevin.