V této kategorii nejsou žádné články. Jsou-li na stránce zobrazeny podkategorie, mohou obsahovat články.
Podkategorie
-
Listová zelenina
Listová zelenina
Charakteristika:
- je středně náročná na výživu
- má krátkou vegetační dobu
- slabší kořenový systém
- není citlivá na chlor (Cl), lze tedy hnojit draselnou solí
- není náročná na zařazení v osevním postupu, patří do 2 nebo 3 trati
Vápnění půd
- nedostatek vápníku (Ca) vyvolává poruchy růstu a vývoje
- nejlépe vyhovuje neutrální pH
druh pH salát 6,2 - 7,5 špenát 6 - 7,5 štěrbák 6,2 - 7,2 činské zelí 6,5 - 7 Salát
Salát je zelenina s krátkou dobou vegetace
Výsadba:
- na záhon (konec března až začátek dubna) a přikrýt netkanou textílií, pokud hrozí mrazy
- po výsadbě pravidelná zálivka, méně často ale vydatněji
- v době uzavírání hlávek zálivku omezit
- vzešlý salát jednotit (květen) na 30cm v řádku
- spon výsadby
- salát hlávkový 25-30x25-30cm
- salát listový 25-30x30cm
- sklízený salát již nezalévat
- hlávkový salát se sklízí od května
Ledový salát
Výsev:
- - v dubnu do prohřáté půdy, překrýt netkanou textílií
- spon výsadby 30x30cm
Špenát
Výsev:
- od března, v dubnu výsev pro pozdější sklizeň
- - v dubnu vzešlý špenát zavlažovat
Mangold
Popis: Mangold je dvouletá cizosprašná rostlina, kterou řadíme mezi zeleninu první tratě. V prvním roce na ní vyroste růžice velkých nejčastěji zelených listů. V druhém roce, pokud v našem podnebí vůbec přezimuje, ihned na jaře vyroste do květu.
Druhy: Mangold je mnohými považován za druh špenátu, ale není tomu tak. Můžeme se setkat se dvěma druhy mangoldu, pěstují se totiž řapíkaté odrůdy připomínající čínské zelí a listové odrůdy připomínající vzhledem špenát. -
- řapíkaté: odrůdy mají silné řapíky (až 5 cm široké), které se upravují podobně jako chřest. Řapíkatý mangold může mít řapíky čistě bílé, světle zelené, nažloutlé, sytě červené či dokonce lehce dofialova. Listy jsou světle nebo tmavě zelené.
- listové odrůdy: mají úzké řapíky a mohutné listové čepele používané jako špenát. Listový mangold je sytě zelený a opravdu lze zaměnit se špenátem. Je ovšem, ale mnohem zdravější než špenát, a to zejména proto, že neobsahuje tolik kyseliny šťavelové. Zato obsahuje mnoho vitamínu C, jehož množství, ale může klesnout neopatrným zpracováním. Dále pak obsahuje vitamín B, E a A. Z minerálních látek nám mangold nabízí vápník, draslík, hořčík, fosfor a železo. Protože je příbuzný s řepou, obsahuje prvek betain. Betain je spolu s dalšími složkami účinný proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci.
Výsev:
- vysévá se do hloubky asi 3cm
- po vytvoření pěti - šesti pravých listů na rostlinách se provádí jednocení
- na záhonech se nechávají pouze nejsilnější jedinci a ty se přihnojují ledkem. - půda se kolem mangoldu v průběhu vegetačního období kypří pravidelně
- zvlášť v suchém období se mangold neobejde bez zálivky, protože nedostatek vláhy u něj může způsobit nežádoucí vybíhání do květu.
Sklizeň: Sklíze se postupně, po odřezání listů znovu obráží a poskytuje tak úrodu po celé vegetační období
Postup při skladování mangoldu: Mangold jako jiná listová zelenina není zrovna vhodná k uskladnění. Pokud je jej však třeba uskladnit, provede se to tak, že se odřezané listy vždy uchovají v lednici, nejlépe v plastovém sáčku, aby neovadaly. Sáček má být pootevřený, aby případná nadměrná vlhkost nezpůsobila hnití. Takto lze mangold uchovat až 5 dní. Pro případné skladování se nemají používat nažloutlé, nečerstvě vypadající listy. Listy se umývájí vždy až těsně před použitím.Choroby
Plíseň špenátová (Špenát)
- Cibulová zelenina
- Plodová zelenina
- Kořenová zelenina
-
Brambory
Typy brambor:
- A = salátové, brambory pevné a lojovité, vhodné k přípravě salátů a k přímému konzumu uvařené
- B = přílohové, brambory univerzální, středně pevné, ideální k přímému konzumu uvařené
- C = brambory měkké a moučnaté, určené k přípravě bramborového těsta a kaší
Pro přesnější klasifikaci se uvádějí i typy přechodné, např. AB, BA, BC. První písmeno klasifikuje ten varný typ, ke kterému má blíž.
Předklíčení:- koncem března nebo nejpozději na začátku dubna vyložit dno přepravky papírem, nasypat asi centimetrovou vrstvu zeminy a na ni rozložit, volně od sebe, překontrolované zdravé hlízy
- celé je pak zahrnout jemnější zeminou, zavlažit vodou a dát na světlé a teplé místo (12-18°C)
- občas je znovu zalít
- za 2 týdny hlízy začnou klíčit i pod zeminou, ukáží se nad povrchem a budou se hned zelenat a sílit. Podmínkou je co nejvíce světla a přiměřený chlad, okolo 15-18 °C
- za 4-5 týdnů klíčky dorostou 5-7 cm a budou sytě zelené
Sadba:
- když už je půda prohřátá a průměrná teplota je 6-8 °C (dle počasí zpravidla poslední dubnová dekáda)
- lze sadit i při nižší teplotě, pokud se záhon překryje netkanou textílií. Ta se odstraní většinou až v květnu po zmrzlých (15.5.)
- vysazujeme předklíčenou sadbu raných odrůd brambor do rýh 6-8 cm hlubokých po 30 cm
- platí, že pokud se půda v hloubce 20 cm ohřeje na 11 °C, tehdy začínají brambory růst
- vzdálenost brázd 625mm (dle normy), doporučeno až 700mm
- zahrnout do hrůbku 15cm vysokého, průběžně kopčit až na výšku hrůbku 30cm
- záhon je třeba stále udržovat mírně vlhký
Odhad množství:
- na délku 12m po 0,3m => 40 brambom x 5 řádků = 200 brambor
- pro certifikovanou sadbu bude potřeba na danou plochu (cca 1kg = 8-10 brambor) 25kg/200-250ks
- při ceně 12Kč/1kg => 300Kč => výnos z 25kg cca 70-80 kg
- na poli byl výnos 60-70% => ztráty způsobeném hlavně krtkem a následně suchem (malé brambory, některé hnízda byly prázdné)
- Košťálová zelenina
- Lusková zelenina