Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v únoru
V únoru lze navázat na opatření uvedená pro měsíce prosinec a leden. Tento měsíc je také nejzazší termín, kdy je třeba odstranit ručně, pomocí nůžek či houseníku (jde o stříhací zařízení upevněné na delší tyči) mumifikované moniliózní plody a zámotky housenek. Tento materiál je pak nutné zlikvidovat nejlépe spálením.
Pokud sejde sníh již koncem února, je třeba shrabat a rovněž zlikvidovat zbylé spadané listí.
Na starých stromech odstraňujeme odumřelou borku - je totiž úkrytem mnoha škůdců, především housenek obaleče jablečného a larev vlnatky krvavé. Na hrušních ukrývá dospělce mery skvrnité, ale je také i úkrytem mnoha užitečných a indiferentních živočichů. Veškerý materiál seškrabte na folii, rozprostřenou kolem kmenu a ihned po oškrabání spalte.
Svoje opodstatnění má i nátěr ošetřených kmenů vápenným mlékem. I když podle rostlinolékařů nemá tento zákrok žádný přímý vliv na omezení výskytu škůdců a zárodků chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnění ochrany stromů před abnormálním přehřátím. Bílení rovněž pomáhá ničit mechy a lišejníky. Kmen bez bílého nátěru se může vlivem slunečního záření silně přehřát a náhlým poklesem teploty navečer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvláště u starých stromů velice špatně hojí. U meruněk a broskvoní se tohoto efektu odrážení slunečních paprsků bílou barvou využívá k oddálení nástupu do jarního rašení, aby se předešlo poškození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se připravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody).
Likvidace lepových pásů
Uskladněné ovoce je nutné pravidelně prohlížet alespoň 2 x týdně a hned odstraňovat nahnilé plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepě více, jak 6 °C, je potřebné větrat. K větrání se využívají bezmrazé dny s teplotou kolem 0 °C. Uskladněná zelenina jak košťálová, tak kořenová vyžaduje také občasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uložených hlíznatých rostlin např. jiřin. Včas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelně kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepřeschly. Pokud přezimujete matečné rostliny např. pelargonií a fuchsií ve sklepě, či studené chodbě nezapomeňte, že potřebují občas, ale jen nepatrně zalévat.
Kontrolujeme uskladněné rouby a případně pořizujeme nové
V únoru lze začít provádět řez rybízu a angreštu, u keřových se vyřezávají větve až u země, aby nevmikaly čípky. Ty jsou zdrojem dřevokazné houby Řážovka rumělková (růžovooranžové krupičkovité plodničky)
V únoru začíná postupný řez vinné révy. Při řezu se vychází ze zásady, že plodné réví je takové, které vyrůstá z dvouletého dřeva. Proto se letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva se odstraňují a jednoleté a dvouleté dřevo se zakracuje. Podle způsobu řezu je třeba pamatovat na případný rezervní dvouokký čípek s šikmým řezem 1cm nad druhám očkem.
Ochrana v ovocné zahradě
Provádíme ochranu proti holožíru bekyně zlatořitné. Housenky tohoto škůdce se při časně jarní teplotě + 8 °C rozlézají z hnízd, kde přezimují na pupeny, později květy i listy. Při větším výskytu je to pro ovocný strom katastrofa. Proto je třeba při zimním mechanickém ošetřování pamatovat na odstraňování hnízd spletených z několika listů
Kalamitní škůdce je i píďalka podzimní, ta se líhne se na podzim. Samičky lezou po kmenech do korun stromů, kde nakladou na větve vajíčka - obvykle bývá 200 vajíček (ze kterých se na jaře líhnou housenky) v jednom hnízdě. Přestože zimní postřik vajíčka poměrně spolehlivě likviduje, je mechanická ochrana formou lapacích pásů na kmenech ekologicky šetrným prostředkem, který znemožní samičkám cestu do korun.
Když se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) doporučuje se ošetřit všechny stromy a keře na zahrádce měďnatým přípravkem. Ten vám pomůže proti kadeřavosti broskvoní, moniliozám peckovin, puchrovitosti švestek, rakovinnému usychání větví peckovin, omezí příp. výskyt mrtvice meruněk, nektriové rakoviny kůry stromů jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postřik se provádí v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 7 °C.
Zeleninová zahrádka v únoru
Vzcházející podzimní výsadby česneku ošetřujeme proti houbomilce česnekové. Lze to provést dvojím způsobem - mechanicky, kdy celý záhon pokryjeme již v únoru bílou netkanou textilií, kterou odstraňujeme až v dubnu, anebo chemicky. Chemickou ochranu je třeba provést již v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 10 °C. Ošetřujeme dvakrát po 14 dnech, a to organofosfáten (Reldan 40 EC - 0,125 %). Použít lze i pyrethroidy, např. Karate se Zeon technologií 5 CS - v 0,05% koncentraci.
Začínáme s předpěstováním sadby v pařeništi, či foliáčku a kdo tyto možnosti nemá, může začít alespoň v malém doma u okna. Nejdříve se vysévají rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, květák (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID, SMARAGD) a celer.
Na záhony ve folníčku se vysévají ředkvičky, raný salát, příp. karotka.
Pro teplý skleníček, můžeme začít s výsevem rajčat a paprik (předpěstovat za oknem).
Na ošetření zimního česneku proti houbomilce česnekové je třeba pamatovat již v únoru, kdy se celý záhon přikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte až do dubna.
Okrasná zahrada
Keřové růže je možné postupně za příznivého počasí odhrnovat, namrzlé části odstřihnout a výhony zakrátit na tři až čtyři očka.
Koncem měsíce je pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení vhodný termín k řezu plaménků a popínavých dřevin.
Do hlubších truhlíků nebo do květináčů zasázíme k narašení hlízy dosen, které po třech týdnech narašení přeneseme do chladného skleníku či na chladnou chodbu, kde je předpěstujeme do květnové doby výsadby.
Některé otužilé letničky je možné koncem měsíce postupně vysévat do volné půdy, pokud to její stav a počasí dovolí. Využívá se toho u druhů, které hůře snášejí přesazování (štěničník, máky, šáter, či měsíček).
V únoru je též třeba dát narašit hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupně vysévají letničky, které přesazování vyžadují - astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie, salvie, či ostálky (Zinnia).
